DALŠÍ KROK K UNESCO

DALŠÍ KROK K UNESCO

Dne 15. dubna 2015 se v dusznickém papírenském mlýně uskutečnil slavnostní podpis memoranda mezi Muzeem papírenství v Dusznikach Zdroji a Ruční papírnou Velké Losiny a.s. z České republiky. Obě instituce spravují papírenské mlýny, které jsou svědectvím slávy starobylého papírenství na území Sudet; kdysi v celém horském pásmu fungovalo asi padesát papírenských mlýnů a dodnes zůstaly pouze dva, které mají šanci být zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Tato myšlenka byla hlavním důvodem podepsání dohody v Dusznikach-Zdroji. Dále strany deklarovaly zájem o spolupráci v oblasti výměny zkušeností a vzájemné podpory.

O projekt se zajímaly orgány samosprávných celků, kterým velmi záleží na oživení kontaktů s českými regiony hraničícími s Dolním Slezskem. Kromě toho podporu přislíbily: Národní institut dědictví ve Varšavě a Národní památkový ústav v Praze, které v této věci vedou jednání.

Tradice výroby papíru ve Velkých Losinách na Moravě poblíž Šumperka sahají do roku 1596. Současná papírna vznikla v 18. století. Tradice ruční výroby papíru je udržována do dnešních dnů. Ve staré papírně jsou instalovány výstavy věnované historii papírenství v Čechách. Stejně jako v dusznickém muzeu si tam turisté mohou prohlížet ukázky čerpání papíru a vyrobit vlastní arch.


Maciej Szymczyk

ředitel Muzea papírenství v Dusznikach Zdroji

ÚSPĚCH V EVROPSKÉM MĚŘÍTKU

Projektový tým pod vedením Joanny Serdyńské ve složení: Agnieszka Chudziak, Katarzyna Skowron, Karolina Wołoszyn-Cymbalista vypracoval projekt s názvem: Renovace a adaptace pro kulturní účely památkové budovy sušárny a protipožární ochrana komplexu Muzea Papírenství v Dusznikach-Zdroji společně s konzervací a digitalizací sbírek. V roce 2014 tento projekt – jako jeden z mála v zemi – získal grant v rámci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norského finančního mechanismu na léta 2009–2014 (programu Zachování a revitalizace kulturního dědictví). Částka této dotace činí 6.682.490 zl a celková hodnota úkolu činí 9.562.660 zl. Vlastní vklad zajistila samospráva Dolnoslezského vojvodství. Získaná částka bude použita na:

 

-     montáž moderního protipožárního systému na bázi vodní mlhy;

-     adaptaci dosud nevyužitých prostor sušárny;

Muzeum tím získá nový výstavní prostor; nové interiéry budou sloužit pro přípravu dvou výstav věnovaných papírovému umění a dějinám bankovek; moderní přístroj pro ověřování pravosti papírových peněz, přednášky s lákavým názvem „Je ta stovka opravdická?“, také pro nevidomé a částečně vidící osoby, dílny na téma tvorby vodoznaků, jakož i speciálně připravené papírové reliéfy, to jsou pouze některá z překvapení, která čekají na naše hosty (více o tom na konferenci); v bývalé budově sušárny vzniknou také nové dílenské prostory, které umožní pojmout ještě větší počet zájemců o středověké techniky výroby papíru;

-     konzervaci muzejních sbírek společně s jejich digitalizací a zpřístupnění sbírek na volné doméně.

 

Více informací na toto téma na http://www.eog.gov.pl/english/Strony/main.aspx


SHRNUTÍ SVÁTKU PAPÍRU 2014

Myšlenka pořádání Svátku papíru se zrodila na prahu 21. stolení a prvního ročníku v roce 2001 se zúčastnilo sotva několik set osob. V dalších letech přibyly nové atrakce a počet účastníků akce neustále rostl. Čtrnáctého ročníku Svátku se již zúčastnilo téměř 10 tisíc turistů, kteří si prohlédli historický papírenský mlýn a v něm představené expozice a také využili mnohých atrakcí připravených zaměstnanci Muzea papírenství společně s koordinátorem akce – Agatou Daniel.


Na návštěvníky čekaly dílny, kde byly představeny dávné techniky výroby a zdobení papíru a četné stánky umělců a řemeslníků, kteří vytvářeli z papíru skutečná umělecká díla.

Obrovskou atrakcí akce byly soutěže. První z nich, o cenu předsedy společnosti Mondi Świecie S.A. (největší polský výrobce papíru), byla určena pro rodiny a vyžadovala velkou obratnost, a dokonce sílu. Děti házely roli papíru na cíl a rodiče zvedali papírovou činku a házeli do dálky novinovou kouli. Ve druhé soutěži – o cenu ředitele Muzea papírenství – se utkaly osoby se širokými znalostmi o papírenském mlýně, Dusznikach a Kladzku. Tvůrci suvenýrů soutěžili o cenu maršálka Dolnoslezského vojvodství – zde byla hodnocena originálnost suvenýrů a jejich souvislost s Dolním Slezskem. Kromě toho se děti seznamovaly se zákoutími papírny v soutěži nazvané „Hledání papíru“.

Uměleckou událostí akce byla výstava Hledání – rozhovory s listy, jejíž autorkou byla Joanna Stokowska. Umělkyně tvoří své práce ze speciálně preparovaných listů, které po slepení a zaschnutí tvoří překrásné obrazy.

V sobotní večer se na muzejním nádvoří uskutečnil koncert skupiny Dom o zielonych progach, který nadchl mnohé milovníky zpívané poezie a trampských písniček.

Zveme vás za rok!

JE TO JIŽ XIII. SVÁTEK PAPÍRU!!!

Ve dnech 27. a 28. července se uskutečnil třináctý Svátek papíru. Akce se stala jednou z nejdůležitějších prázdninových událostí na území Kladska, na kterou čekalo mnoho turistů. Už mnoho let cílem slavnosti je popularizování znalostí o papíru, jeho historii a významu v současném světě (jen těžko si můžeme představit běžný den bez papíru). V průběhu akce propagujeme také dusznický papírenský mlýn, který je jednou z největších turistických atrakcí v Polsku.

 

XIII. ročník byl obohacen japonskými rysy, proto byl pojmenován „japonská třináctka“. V sobotu významný umělec Yasu Suzuka představil workshop „Reinkarnace košile – nirvána košile“, otevřeli jsme jeho výstavu „Mandala větru“ a poslechli jsme si koncert absolventky japanistiky – Katarzyny Karpowicz – na japonském nástroji KOTO. Bylo možné vyrobit si KOKESHI panenku a nabarvit arch metodou SHIBORI.

 

Proběhnuvší Svátek papíru byl velmi horký – vedro snášející se z nebe potrápilo návštěvníky, umělce, vystavovatele a zaměstnance muzea. Vzájemná přízeň a obrovský zájem o atrakce se ukázaly nápomocnými při zdolávání útrap. Kromě workshopů, které připravili umělci a muzejní zaměstnanci, čekalo na návštěvníky až 60 tvůrců regionálních suvenýrů.

 

Velkou atrakcí sobotního a nedělního odpoledne byly koncerty hry na KOTO. Znění tohoto originálního japonského třináctistrunného nástroje jsme mohli poznat díky Katarzynie Karpowicz – absolventce japanistiky, která je fascinována kulturou Země kvetoucích višní. Sice nástrojů KOTO je v Polsku několik, ale pouze paní Katarzyna pravidelně koncertuje a tímto způsobem popularizuje japonskou hudbu. V průběhu Svátku papíru bylo možné poslechnout si sedm skladeb navazujících na japonskou kulturu.

Akce mohla být uspořádána na takové úrovni díky získanému dofinancování: z rozpočtu Dolnoslezského vojevodství, kladského okresu a střediskové obce Duszniki-Zdrój. Oborovým sponzorem byla firma Mondi Świecie S.A.

Svátek papíru se stává velkou mediální událostí. Na akci zvala celostátní, regionální a lokální média a „živé“ přenosy vysílalo Rádio Wrocław a nejoblíbenější zpravodajský kanál v Polsku TVP INFO. Nejdůležitější však bylo, že se akce setkala s uznáním turistů – XIII. ročníku se zúčastnilo skoro 8 tis. návštěvníků, kteří si při této příležitosti prohlédli Muzeum papírenství.

 

Maciej Szymczyk

ředitel Muzea papírenství


 

XII. SVÁTEK PAPÍRU 28.–29. ČERVENCE 2012

Svátek papíru je největší akcí, kterou od roku 2001 pořádá Muzeum papírenství v Dusznikach Zdroji. Probíhá v posledním červencovém víkendu na nádvoří muzea od 10.00 do 18.00hodin. Význam tohoto předsevzetí roste každým rokem. Zaznamenáváme také čím dál větší zájem o akci.

Svátek je dvoudenní slavnost seznamující s naukou o papíru a jeho historií, s jeho významem pro rozvoj civilizace a úlohou v současném světě. Akce má také za cíl propagovat dušnický papírenský mlýn, který patří k nejcennějším technickým památkám a největším turistickým atrakcím v Polsku (v roce 2011 z rozhodnutí prezidenta Polské republiky byl papírně udělen status historického pomníku). V roce 1562 byla zapsána první zmínka o papírně v Dusznikach – v souvislosti se 450. výročím této události budeme široce popularizovat historii papírenského mlýna.

Myšlenkou slavnosti je umožnit návštěvníkům aktivně se účastnit připravovaných workshopů a každý si bude moci odnést výsledky své práce na památku návštěvy Muzea papírenství. Hosté si budou moci sami vyrobit arch čerpaného papíru, prozkoumat jeho vlastnosti a charakter (pomocí starých laboratorních přístrojů), poznat tiskařské techniky (typografii, hlubotisk a knihtisk) a starobylé způsoby zdobení archů papíru (mramorování, shibori, batika). Akci doplňují stánky výtvarníků papírového umění a stánky s ručními výrobky a regionálními suvenýry.

 

JAPONSKÝ UMĚLEC NA XIII. SVÁTKU PAPÍRU V DUSZNIKACH MANDALA VĚTRU A REINKARNACE KOŠILE

Svátek papíru v roce 2013 měl velmi výrazné japonské rysy. Hlavně díky Yasu Suzuki – fotografovi, profesorovi na Kyoto University of Art and Design. Vernisáž výstavy jeho prací proběhla v sobotu 27. července. Inspirátorem a komisařem výstavy je prof. Jerzy Olek, výtvarný umělec a teoretik umění, který se věnuje fotografii a multimediálnímu umění.

Yasu Suzuka zdůrazňuje, že zdrojem jeho inspirací je východní filozofie a duchovno. „Tématem mých fotografií je cyklus, reinkarnace, symbióza a klid. Život zrozený z moře se rozvíjí díky laskavosti slunce a existuje v přírodě v symbióze s jinými bytostmi, a nakonec se vrací k Matce Přírodě. Svým uměním bych chtěl vyjádřit podstatu tohoto cyklu a dotknout se ne viditelného, ale neviditelného“ – uvádí fotograf v katalogu výstavy.

Aby mohl pořídit fotografie pro cyklus „Mandala větru“, autor sám zkonstruoval velkoformátový dírkový fotoaparát. K tomu použil techniku camera obscura známou již od starověku, ale pro zhotovení otvoru ve tvaru kužele v hliníkové čelní desce aparátu (obyčejný aparát má na tomto místě objektiv) použil počítačově řízený vrtací stroj. Obraz dosahovaný touto technikou se vyznačuje měkkostí, jemnými kontrasty, rozmytím a pastelovou barevností. A právě takové jsou fotografie Yasu Suzuki. Efekt je násoben použitím ručně čerpaného papíru, vyrobeného starojaponskou technikou washi, který umělec speciálně zpracoval ve spolupráci s papírnou.

Kromě překrásných fotogramů Yasu Suzuka představuje také na výstavě cyklus „portrétů“ zhotovených z košil, který pojmenoval „Reinkarnace košile – nirvána košile“. Mezi práce se řadí také ty, které byly vytvořeny z košil, mj. Jana Miodka a Wojciecha Malajkata.

Dříve než nastala éra levné velkoprůmyslové výroby, byla tkanina něčím hodnotným. Oblečení se nosilo dlouhé roky, s tím, že se opravovalo a upravovalo tak, aby déle sloužilo. Dnes se zkrátka koupí nové a staré se vyhodí. Yasu Suzuka se rozhodl vdechnout košilím nový život, dodat jim hodnotu jejich přeměnou na umění, vyabstrahovat z nich krásu. Neporušenými nechává límec a část s knoflíky a zbytek obnovuje do původního stavu čili do etapy čisté bavlny nebo hedvábí. K tomu používá starojaponské techniky používané při výrobě papíru washi (japonský ručně čerpaný papír) a pak dodává látce vhodnou formu.

Umělec ještě před vernisáží představil svůj workshop. Před zraky publika vyrobil „portrét“ z košile Korneliusze Pacudy, známého novináře a hudebního kritika. Japonský umělec před zahájením práce pronesl buddhistickou modlitbu, která měla dodat dílu rovněž příslušný duchovní rozměr.

 

Práce Yasu Suzuki si budete moci prohlédnout v Muzeu papírenství do konce prázdnin 2013.

Oprava střechy dokončena

16. prosince 2010 proběhla za účasti zástupců památkového úřadu kolaudace střechy sušárny papíru z 18. století, tvořící součást komplexu budov Muzea papírenství. Oprava střechy probíhala od září tohoto roku v rámci projektu „Duszniki Zdrój, komplex Muzea papírenství: oprava a restaurování konstrukce střechy a výměna dřevěné šindelové krytiny na budově sušárny – II. etapa“. Práce v hodnotě překračující půl milionu zlotých byly financovány z dotací polského Ministerstva kultury a národního dědictví, samosprávy Dolnoslezského vojvodství a z vlastních zdrojů Muzea papírenství. Projekt opravy vyhotovila firma Biuro Projektów i Ekspertyz  CCI Sp. z o.o. z Długołęky u Wrocławi a autorem jeho zpracování byl dr inż. Lech J. Engel. Opravu provedla wrocławská firma Castellum, která se specializuje na rekonstrukce památkových objektů. Stavební dozor vykonával mgr inż. Maksymilian Gutfreund a ze strany muzea na realizaci projektu dohlížela zástupkyně ředitele mgr Joanna Seredyńska.

 

Původním záměrem projektu bylo zpevnění krovu výměnou některých trámů a kompletní výměna šindelové krytiny. V průběhu opravy se však ukázalo, že hlavní nosný trám na jižní straně střechy – jeden z nejdůležitějších konstrukčních prvků tohoto objektu – je téměř na celé délce prohnilý.  Výměna 18,8 m dlouhého trámu procházejícího celou budovou byla časově náročná a neobyčejně komplikovaná. Jeho vymontování v jednom kuse nebylo možné, proto musel být rozdělen na 4 části. Každý vyjmutý díl byl okamžitě nahrazen novým a teprve pak se přistupovalo k výměně další části. Po vymontování prvního dílu se zjistilo, že v jeho ztrouchnivělé části panovaly příznivé podmínky pro vosy, které si tam vybudovaly ohromné hnízdo. Práce navíc ztěžovalo počasí, které bylo letos na podzim velmi nepříznivé.

 

Po ukončení opravy mají všechny budovy Muzea papírenství zpevněný krov a vyměněnou střešní krytinu. Doufáme, že investice v hodnotě kolem jednoho a půl milionu zlotých (střecha papírenského mlýna byla opravena v roce 2009 za téměř jeden milion zlotých) zabezpečí tyto objekty na nejbližší desetiletí. Životnost nových štípaných šindelů z modřínového dřeva závisí na správné údržbě, proto v příštím roce chceme střechu ošetřit vhodnými impregnačními a ohnivzdornými přípravky.

 

Je třeba zdůraznit, že opravy prováděné v roce 2010 neomezily přístup návštěvníků do muzejních expozic, které byly v běžném provozu. V té době také proběhly všechny plánované akce, mimo jiné tři dočasné výstavy a velká konference, což můžeme považovat za významný organizační úspěch zaměstnanců muzea a skupiny pracovníků provádějících opravy.

Papírenský mlýn v Dusznikách-Zdroji - jako historická památka

Dne 2. února 2012 v prezidentském paláci ve Warszawie proběhla slavnost předání rozhodnutí prezidenta Polské republiky, kterým se uděluje dušnické papírně statut historického pomníku. Z rukou prezidenta Bronisława Komorowského listinu převzal maršálek Dolnoslezského vojvodství Rafał Jurkowlaniec (muzeum je maršálkovskou kulturní institucí) a ředitel Muzea papírenství Maciej Szymczyk. Slavnosti se účastnilo mnoho osobností spojených s muzeem, mj. vicemaršálek Radosław Mołoń, ředitel odboru kultury v Maršálkovském úřadě Jacek Gawroński, starosta Dusznik-Zdroje Andrzej Rymarczyk, předseda Sdružení polských výrobců papíru a ředitel burzovní firmy Arctic Paper S.A. Michał Jarczyński, generální ředitel Sdružení polských výrobců papíru Zbigniew Fornalski, ředitel firmy International Paper Kwidzyn S.A. Marek Krzykowski, místopředseda Polské tiskárny cenin Piotr Pankanin, vojvodský konzervátor památek Andrzej Kubik, vedoucí valbřyské delegatury Úřadu památkové ochrany Barbara Obelinda-Nowak, bývalá ředitelka muzea Bożena Schweizer-Makowska a zástupce ředitele Joanna Seredyńska.

Podle polského práva historický pomník je nejvyšší formou konzervátorské ochrany památek s výjimečnou hodnotou pro národní kulturu. Prestiž tohoto titulu zvyšuje skutečnost, že po podrobné proceduře titul uděluje prezident Polské republiky na základě speciálního rozhodnutí. Z tohoto hlediska seznam historických pomníků je nazýván „prezidentským soupisem“. V současnosti se na něm nachází 48 objektů (mezi nimi Jasna Góra v Częstochowie, křižácký zámek v Malborku, městská historická jádra v Kazimierzu Dolnym, Krakowie, Lublinu, Poznani, Toruni, Warszawie, Wroclawi a Zamości, bitevní pole u Grunwaldu, Raclawic a Westerplatte). Z Dolního Slezska status historického pomníku získalo dosud 7 objektů (mj. Hala Století ve Wroclawi, vroclavské staré město, bazilika v Krzeszowie, pevnost v Srebrnej Górze).

Procedura o zařazení dušnické papírny do kategorie historických pomníků byla zahájena na návrh ředitele muzea. Rozhodnutí o udělení tohoto statutu mlýnu bylo přijato mj. díky tomu, že objekt je jediným v Polsku a jedním z nemnohých na světě papírenským mlýnem v takto dokonalém stavu. Za povšimnutí stály také neobvykle vzácné v průmyslových objektech polychromie a současná – velmi bohatá vzdělávací činnost muzea, která je pokračováním původní funkce papírny.

 

Dr hab. Maciej Szymczyk

Ředitel Muzea papírenství

Fot. Ł. Kamiński, M. Matusz, K. Sawicki, J. Seredyńska

Objekt přizpůsoben osobám se zdravotním postižením

Newsletter